Naplnit a uspokojit očekávání všech věkových kategorií bylo pro letošní plánování výletu velkým oříškem. Přírodu, čerstvý vzduch, procházku s bezva partou okořeněnou i trochou adrenalinu snad může každý z nás, proto jsme se nakonec všichni jednoznačně shodli, že by cílem naší již druhé výpravy mohla být návštěva Stezky v oblacích v obci Dolní Morava.
A opravdu. Teď už víme, že nápad to byl vskutku perfektní. Na své si totiž přišli jak ti nejmladší, tak i my rodiče, ba dokonce i prarodiče. Zprvu nás tížil strach že špatného počasí, které nás provázelo celý týden před plánovaným odjezdem, ten ale naštěstí odpadl hned brzy ráno, když jsme se v sobotu 18. května sešli jako tradičně na nástupišti před Restaurací u Marešů. Sluníčko bylo ještě nízko, ale už tehdy bylo jasné, že nám bude v patách po celý den. Autobus přijel chvilku před osmou hodinou. Ještě dojíst snídaní, dopít kávu, poslední čůrání a mohlo se jet. I s malým zdržením, díky rozkopané silnici v Poličce a jedním krátkým zastavením na protáhnutí na nás čekala skoro tříhodinová cesta. Autobus, kterým se čířila pohodová nálada jsme naplnili bezmála celý.
Na místo jsme dorazili před jedenáctou hodinou a vydali se rovnou vzhůru k lanovce Sněžník. Odtud jsme se nechali vyvézt na čtyřsedačkové lanovce k obří vyhlídce nesoucí název Stezka v oblacích. Stavba byla postavena v nadmořské výšce 1116 m n. Na vrchol stavby ve výšce 55 metrů nad úrovní terénu vede dřevěná stezka o celkové délce 710 metrů. Celá stavba je bezbariérová. Ve směru dolů lze použít 100 metrů dlouhý tobogán s okýnky, vyrobený z nerez oceli. Ten si mimochodem někteří z nás, včetně i těch nejmenších, samozřejmě nemohli nechat ujit. V nejvyšší části konstrukce se nachází tzv. kapka, což je síť nacházející se ve výšce 50 metrů nad zemí. I zde jsme pokoušeli svou odvahu a nebáli se po síti projít. Věž je zapuštěna až 6,5 m do skalního masivu a v případě dobrých povětrnostních podmínek unese až 4 000 lidí.
Když jsme byli dostatečně pokocháni překrásnými výhledy na krajinu posetou kopci a lesy, zároveň i vyfoukáni, protože nahoře opravdu funělo, sešli jsme se dole pod vyhlídkou, kde se pak už naše cesty rozdělily. Zpátky dolů do Dolní Moravy se totiž dalo dostat několika způsoby. Buďto pěšky 3,9 km dlouhou Pohádkovou cestou, dále stejně jako lanovkou nahoru, se mohlo jet i dolů a poslední, nejvíce žádanou variantou byla jízda zapůjčenou teréní koloběžkou. Každý si tedy mohl vybrat cestu svou, avšak věřím, že všechny měly své kouzlo. Ať tak, či tak, dolů jsme se nakonec dostali všichni.
V restauraci chaty Marcelka pod dolní stanicí lanovky jsme se ještě občerstvili, poseděli venku na zahrádce, děti zaskotačily na trampolínách a nafukovacím hradu a bohužel i zde se náš výlet pomalu začínal chýlit ke konci. Kolem páté hodiny jsme se vydali zpátky na parkoviště k autobusu. Ještě poslední společné foto a hurá domů. Zpět do našich Martinic.
Za sebe považuji tuto akci opět za velice vydařenou. Děkujeme všem, kteří se podíleli na organizaci zájezdu a děkujeme i sluníčku, že nad námi po celou dobu hřálo. Věřím, že si každý odnesl jen pěkné zážitky a že se zase za rok budeme společně těšit na další báječný výlet.
Za spolek Naše Martinice z. s.
Markéta Pešková
Chci poděkovat celému spolku Naše Martinice,za skvělý nápad uspořádat tento výlet. Skvělá volba :-). Já jsem si to skvěle užil a myslím,že všichni ostatní též. Potřeboval jsem tenhle relax jako sůl.Nádherné počasí už od rána skvělá parta lidiček parádní příroda a vyhlídka široko,daleko prostě bomba. Všem zůčastněným moc a moc děkuji 🙂 :-)..
Petr Pražan